Recese v Lotyšsku skončila, říká v rozhovoru pro HN lotyšský prezident Valdis Zatlers

27.09.2010. 17:08

ROZHOVOR Během své dvoudenní oficiální návštěvy České republiky lotyšský prezident poskytl HN rozhovor, v němž vysvětluje, jak se jeho země dostala z ekonomické krize a jak moc důležitá je při úsporných opatření komunikace s veřejností. 

Lotyšsko patří mezi ty země, které hospodářská krize zasáhla v největším rozsahu. Zároveň ale je státem, jež se může pochlubit nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Také proto prezident Václav Klaus lotyšského prezidenta do České republiky pozval. Již dříve totiž Lotyše pochválil za to, jak se s nelehkou situací danou úspornými opatřeními vyrovnali, tedy bez protestů či demonstrací jako například Řekové.

HN: Lotyšsko bylo před téměř dvěma lety jednou z prvních zemí, které tvrdě zasáhla ekonomická krize. Můžeme dnes říci, že nejhorší mají Lotyši za sebou?

Jistě. Pro lotyšskou ekonomiku a vládu to byly dva velmi těžké roky. Když se dnes podíváme na poslední čísla, tak můžeme vidět, že jsme se odrazili ode dna propasti, v níž jsme se loni nacházeli. Rok 2009 byl nejhorší. Letos můžeme říct, že recese skončila, můžeme hovořit o pokrizové strategii. Máme ovšem čtyřletý program, který musíme dodržet. Na počátku se věci děly hůř než jsme čekali, teď je situace lepší než jsme čekali. Růst je čtvrtletí od čtvrtletí lepší, rostou příjmy z daní, roste HDP, vývoz roste o více než dvacet procent. I nezaměstnanost během léta klesla. A nejde jen o sezónní výkyvy, protože loni něco takového nebylo. Jsme na permamentní cestě k obnově. Jediný problém je s přímými zahraničními investicemi. Nyní je příležitost pro investory, protože ceny jsou hodně nízko. Z mezinárodní půjčky 7,5 miliard, která byla slíbena, jsme dostali čtyři miliardy a z toho jsme využili 2,5 miliardy, čili jednu třetinu.

HN: Je nějaká změna v plánu následovat Estonsko a zavést v brzké době euro?

Plán je stát se členem eurozóny je v roce 2014 a na něm se nic nemění.

HN: Jaké jsou vztahy s Českou republikou, která nejprve nabídla Lotyšsku půjčku, potom ji zpochybnila...

Chtěl bych poděkovat Čechům za připravenost půjčit nám ty peníze. Protože jsme užili jen třetinu peněz od mezinárodních dárců, tak nejspíš bilaterální půjčky nebudeme potřebovat.

HN: Jak zvládání ekonomické krize ovlivnily blížící se parlamentní volby? Je nějaké nebezpečí, že voliči budou kvůli rozsáhlým škrtům volit víc populisty? Podle průzkumů nejpopulárnější strana Centrum souladu má hodně populistické sliby...

Otázkou je, zda nějaký populistický program může ovlivnit ekonomické oživení a cestu z krize. To přece nemůžete dělat s populisty. K přijatému programu obnovy neexistuje mnoho alternativ. Tyto volby se liší, protože je to pokrizová volba. Voliči jsou velmi opatrní ve svém výběru, protože se hodně z krize naučili, protože se jich krize hodně dotkla. Oni se rozhodnou na poslední chvíli. A také druhá strana je velmi opatrná ve svých slibech, protože většina z nich včetně vámi zmiňovaného Centra souladu. I jejich ekonomičtí vůdci vědí, že není mnoho jiných ekonomických programů, které by měly šanci na úspěch.

HN: Takže se nemusíme obávat maďarského scénáře, kdy nová vláda odmítne program Mezinárodního měnového fondu a přeruší se zahraničními věřiteli jednání?

Takovou situaci si dokážu jen těžko představit. Bude to koaliční vláda, to je jisté a v ní budou určitě členové předchozí vlády. Určitě budou mít složitá jednání o vládním programu, ale ten bude určtě postavený na předchozím ekonomickém programu.

HN: V EU se nyní hovoří o tom, zda jsou lepší škrty, nebo ekonomické stimuly. Česká vláda nyní chystá řadu úsporných opatření. Lotyšsko škrtalo o dost drastičtěji. Je nějaká speciální lekce, zkušenost, kterou byste českým kolegům radil dělat, či naopak nedělat?

Samozřejmě, že škrty nejdřív a stimulace potom je mnohem lepší než opačně, je to logické. Je důležité mít podporu veřejnosti. Když se podíváme třeba na školskou reformu, tak před rokem bylo kolem ní hodně nejistoty. Od prvního září, kdy začíná školní rok, tak vidíme, že lidé reformu pochopili, vidí první výsledky, dokonce i výsledky zkoušek jsou lepší než ty loňské a my budeme pokračovat dál s optimalizováním školního systému, což znamená, že hodně škol se bude dále zavírat. Nevidíme proti tomu větší odpor, máme místo toho podporu.

HN: Jak vysvětlovat lidem, že je tohle potřeba? V Lotyšsku nebyli kromě jednoho případu žádné protesty, demonstrace...

Existuje jen jedna odpověď: komunikace s veřejností. Vždycky můžete říkat, že je nedostatečná, ale ministři jsou v tom dost dobří. Osobně v tom musejí být zainteresování, musejí vysvětlovat, mluvit s učiteli, s rodiči, když zůstanu u příkladu této školské reformy. V jednom regionu byla třeba otázka, zda zavřít základní školu, nebo zvláštní uměleckou školu. 99 procent rodičů si řeklo, že raději budou děti vozit dvacet, třicet kilometrů do základní školy, ale že chtějí zachovat uměleckou školu. Vláda řekla dobře, tak to tak uděláme. Teď máme před sebou reformu penzijního systému a musíme se populace zeptat, kterou ze dvou možností si chce vybrat: buď jít do důchodu později a mít větší penze, nebo dříve, ale mít nižší důchody. Lidé udělají rozhodnutí, musíte se obyvatel zeptat.

HN: A uděláte o tom třeba referendum?

Ne, nepotřebujete referendum, protože to je velká událost, která je víc založená na emocích než na klidném rozhodování.

HN: Před dvěma lety v jednom průzkumu veřejného mínění se ukázalo, že Lotyši nejsou příliš přátelsky naladění vůči EU, horší to bylo už jen v Maďarsku. Jaký je nyní obraz EU v očích Lotyšů? Je to hrdina či zločinec?

Když jste uvnitř, takže některé věci neřešíte, berete si výhody a když jdou věci špatným směrem, tak se snažíte někoho obvinit. Lotyši především obviňovali vlastní vládu, ne tolik zahraniční banky nebo EU jako takovou. Pomoc z EU byla tak rychlá, že jsme mohli poprvé opravdu ocenit členství v unii.

HN: Nejpopulárnější stranou před volbami, které se konají 2. října, je levicová strana ruské menšiny Centrum souladu. Můžeme čekat, že dáte jmenovací premiérský dekret do rukou etnického Rusa?

Nebudu komentovat žádné kandidáty. Ti se objeví v noci po volbách, až budou jasné výsledky. Vzhledem k naší předchozí situaci můžeme čekat, že budou dvě, spíš tři možné kombinace koalic. Politici jsou velmi opatrní v tom, aby byli ostří a striktní, protože nevědí, co si o nich myslí voliči. Během posledních čtyř let se nám nepodařilo předělat strany tak, aby odpovídaly programům. Byly pokusy včetně Centra souladu, ale ta se třeba označuje za sociálně demokratickou strnau, ale zároveň podporovala neúspěšné majitele bank. Potřebujeme restrukturalizovat strany podle programů, to je úkol pro další čtyři roky, aby nebyly založené na etnickém principu.

HN: Máte početnou ruskou menšinu, jejíchž mnoho příslušníků nemá lotyšské občanství. Roste počet etnických Rusů, kteří žádají o naturalizaci?

Je to zhruba stejné, nejsou v tom žádné výkyvy kromě většího zájmu před vstupem do Evropské unie. Byli jsme úspěšní v budování občanské společnosti, především jsme vyřešili v prvních deseti letech otázky majetku, což bývá problém v řadě konfliktních oblastech. V mnoha částech Evropy je to těžké vyřešit, protože na řadě míst mají nemovitosti dva, někdy dokonce tři legální majitele. Druhá věc je, že jsme zajistili veškerá práva pro naturalizaci, nejsou žádná omezení. Každý na základě individuálních práv má plnou svobodu udělat vlastní rozhodnutí.

HN: Jak přesvědčit lotyšské Rusy, aby třeba na hokeji fandili s lotyšskými vlajkami?

Už to dělají sami od sebe. Sport je jedním z nejefektivnějších nástrojů, jak dávat lidi dohromady. Kultura, školní reforma, armáda, veřejný život je velmi dobře integrovaný, osobní život je volbou každého.

HN: Z mé zkušenosti z cest do Lotyšska vím, že média jsou velmi oddělena....

Ano, to je pravda, měla by být větší výměna informací mezi lotyšskými a ruskými médii. To se musí dělat pomalu, krok za krokem, je vždy mnoho citlivých otázek.

HN: A co vztahy s Ruskem? Pojedete před volbami do Ruska?

Mám pozvání na cestu do Moskvy, ale program v září je naneštěstí tak naplněný a potom máme volby, takže to realisticky vidím na prosinec. Je to návštěva po strašně dlouhé době. Naposledy tam byl prezident Ulmanis podepisovat dohodu o stažení sovětských vojsk z Lotyšska, to je velmi dávno.

"Jak předejít protestům proti škrtům? Musíme komunikovat s lidmi," tvrdí lotyšský prezident (Video)

01.09.2010, iDNES.cz