Interview : Bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga v přímém přenosu České televize

18.03.2009. 14:51

Rozšířením NATO z roku 1999 to ale neskončilo, protože následovalo ještě několik vln rozšiřování aliance, která obsáhla i země, které skutečně byly jádrem východního bloku. NATO nyní obsahuje země na Balkáně a také Pobaltí. A právě teď by s námi v živém spojení měla být bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga, která dovedla svou zemi do severoatlantické aliance.

Paní Freibergová, zdravím Vás do sídla českého Senátu a přeji hezký den.

VVF: Dobrý den, děkuji za pozvání v této příležitosti.

Na rozdíl od České republiky, která byla sovětskými vojsky pouze okupována, tak Lotyšsko ztratilo kvůli sovětské expanzi dokonce svoji nezávislost. Dá se z toho vyvozovat, že v onom roce 2004, když se Lotyšsko stávalo členem NATO, byla absolutní, 100% shoda v lotyšské politické reprezentaci, že tato věc, tento krok je správným krokem?

VVF: Ano, bylo to přesně tak. Nebyly tam žádné pochyby. Ta situace, podobně jako v České republice to nebyl jednoduchý úkol a všichni jsme byli stoprocentně zaangažováni. Naše země se snažila být neutrální a potřebovali jsme zajistit situaci, abychom nebyli už nikdy napadnuti, abychom už nikdy nebyli okupováni.

Ještě bych chtěla pogratulovat Čechům za jejich úsilí stát se součástí, to vlastně oni prolomili ten led. Ještě si pamatujeme, že tehdy se pochybovalo o významu NATO po konci studené války a mluvilo se také o nutnosti rozšíření, takže to prolomení ledu – k tomu přispělo Polsko, Maďarsko a Česká republika a myslím si, že potom byly položeny základy pro další rozšíření o baltské státy, jako například Lotyšsko a další.

Dalším rozdílem mezi Českou republikou a Lotyšskem je, že Česká republika nemá přímé geografické sousedství s Ruskou federací. Jak reagovalo Rusko v onom roce 2004 na to, že bývalá součást Sovětského svazu se nyní stává součástí Severoatlantické aliance?

VVF: Existuje taková zajímavá vzpomínka, když prezident Clinton vyjednával stažení Rudé armády z teritoria Baltských států na počátku 90.let . Tehdy prezident Jelcin řekl: Jste můj přítel, můžeme o tom jednat, já jsem připraven stáhnout ruské jednotky, ale prosím, slibte mi, že nikdy se baltské státy nestanou členem NATO. Já jsem ráda, že prezident Clinton takový slib nedal, a že dnes máme Evropu bez železné opony, bez bariér a bez mocenských sfér.

A opravdu věříte, paní Freibergová, že Evropa už je bez mocenských sfér? Jak vnímá Lotyšsko fakt, že jeho armáda se absolutně nemůže svojí silou rovnat armádě ruské? A zároveň vztahy mezi Ruskem a NATO v posledním roce výrazně ochladly. Je pro vás NATO opravdu stoprocentní zárukou vaší suverenity, vaší nezávislosti?

VVF: Ano. Mělo by to tak být, protože kdyby to tak nebylo, tak to nemá smysl. Když bychom my neměli bezpečnost v rámci NATO, tak by jí neměl žádný z členských států. Základem NATO je solidarita mezi členy, mezi nezávislými státy, které na sebe vzaly zodpovědnost za společnou obranu, to znamená přispění ke kolektivní bezpečnosti všech a jakmile je jeden členský stát ohrožen, tak se to týká všech ostatních. To je základní princip, základní solidarita ke společné obraně. Jinak by se ten systém rozpadl. Věřím bezpečnosti každého členského státu, jinak by tato organizace byla kompromitována.

Já tedy budu konkrétnější. Vy jste už bývalá prezidentka, tudíž už možná můžete mluvit trochu otevřeněji. V posledních týdnech se rozhodlo NATO obnovit své oficiální styky s Ruskou federací, které byly zmraženy, přerušeny kvůli krizi v Gruzii loňského roku. Jak komentujete toto rozhodnutí? Protože jestli se nemýlím, tak sousední stát, tedy Litva, byla v rámci členských zemí NATO výrazně proti tomu, aby takovéto znovunavázání styků s Ruskem bylo znovu učiněno.

VVF: To, že se angažujeme s Ruskem je v zájmu zachování míru na našem kontinentu. V roce 2008 jsme zaznamenali naprosté porušení respektování suverenity jiného státu a to je nepřijatelné. Samozřejmě, že nikdo v rámci aliance to nemůže považovat za normální, za přijatelné. Existuje zde řada otázek, kde vztahy s Ruskem by mohly být příznivé pro alianci. Mám za to, že dialog je lepší než ticho nebo nepřátelství. Každopádně vyjednávání s Ruskem musí zohlednit to, že studená válka možná ještě není tak studená, jak bychom si jí přáli mít.

Máte pocit, že například včera ohlášený návrat Francie do vojenských struktur NATA je dobrým poselstvím, dobrou zprávou? Jak komentujete to, že nyní, tedy pravděpodobně po rozhodnutí Nicolase Sarkozyho opravdu všechny významné velmoci tohoto kontinentu budou v rámci jednoho vojenského sdružení?

VVF: Myslím si, že NATO je flexibilní aliance, a to umožnilo různou míru zapojení, jak jsme viděli od časů de Gaulla, Francie měla zvláštní status a za sebe mohu říct, za Lotyšsko mohu říci, že je to velice pozitivní signál, že se Francie stává plnoprávným členem NATO, že může přispět jak politicky, tak vojensky. Francouzští generálové se budou moci ujmout velení důležitých složek a pro mě je to zásadní krok vpřed. Velice hodnotný krok vpřed změny k posilování aliance.

Hostem speciálního vysílání České televize k 10. výročí českého členství v NATO byla bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga. Děkujeme, že jste se zúčastnila našeho vysílání. Nashledanou.

VVF: Bylo mi potěšením. Nashledanou.

Video: http://www.ceskatelevize.cz/program/10205246965-12.03.2009-09:10-24-10-let-cr-v-nato.html?online=1