Finanční pomoc Lotyšsku poslanci schválili. "Ano" dala i opoziční ČSSD

24.02.2009. 11:43

V rámci sedmileté půjčky poskytne Česko krizí stiženému Lotyšsku 200 miliónů eur (přes 5,5 miliardy korun).

Poslanecká sněmovna v úterý schválila vydání dluhopisů v objemu 200 milionů eur (5,58 miliardy Kč) na pomoc krizí stižené lotyšské ekonomice. Za peníze získané prodejem těchto dluhopisů Česko poskytne Lotyšsku sedmiletou bezúročnou půjčku. Vládní návrh podpořili i zástupci opoziční ČSSD.

Návrh koncem ledna schválila vláda. Sněmovna zákon projednala ve zrychleném řízení. "Jde o významný projev solidarity zemí Evropské unie," uvedl ministr financí Miloslav Kalousek. To znamená, že odpadlo druhé a třetí čtení, projednávání ve výborech a podávání pozměňovacích návrhů.

Prvních sto milionů eur dostane Lotyšsko od České republiky letos, zbylých sto pak v průběhu roku 2010. Kromě jistiny a nákladů spojených s vyplacením půjčky nemusí Riga Praze platit nic navíc. "Neproděláme ani korunu, ale ani korunu nevyděláme. Je to významný projev solidarity zemí EU vůči jejímu členu," uvedl Kalousek.

Lotyšům zlomilo vaz masivní půjčování

Do problémů se Lotyšsko kvůli krizi dostalo loni. Kvůli potížím s veřejnými financemi a poklesu ekonomiky nebyla vláda schopná financovat svůj dluh vydáním nových dluhopisů na kapitálovém trhu. Centrální bance hrozilo rychlé vyčerpání devizových rezerv při obraně lotyšské vazby na euro a vláda stála tváří v tvář schodku rozpočtu ve výši 12% HDP.

Země proto loni na podzim požádala o pomoc 7,5 miliardy eur, jinak hrozilo vyhlášení státního bankrotu. Lotyši v této situaci požádali o pomoc mezinárodní organizace, především Evropskou unii (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Na půjčku se složil MMF (1,7 miliardy euro), Evropská unie (3,1 miliardy), skupina "nordických" zemí vedená Švédskem (1,8 miliardy), Světová banka (400 milionů).

Hned za touto skupinou je Česká republika, která přislíbila půjčit Lotyšsku 200 milionů dolarů, až za námi je Polsko a Estonsko po 100 milionech dolarů a konečně i EBRD také se 100 milióny dolarů.

Lotyšsko ve stopách Islandu

Lotyšsko je mezi členy EU asi nejblíže bankrotujícímu Islandu. Ekonomika Lotyšů sice rostla do roku 2007 velmi rychle (v roce 2006 o celých 12%), ale obrovské schodky na běžném účtu platební bilance, financované dovozem kapitálu především z Východu, a spoléhání výlučně na domácí poptávku a na sektor služeb činily lotyšský ekonomický model mimořádně zranitelný.

V posledním čtvrtletí minulého roku ekonomika klesla o šokujících 10,5 procenta. Letošní rok nebude o mnoho lepší: z růstu kolem 6% na začátku roku 2008 se očekává propad o nejméně 5% v roce 2009, spíše se čeká pokles o sedm až osm procent. Londýnská společnost Capital Economics dokonce předpovídá, že pád může činit během následujících dvou let až dvacet procent.

Je samozřejmě otázkou, zda půjčka postačí Lotyšsku vyrovnat se masivním zpomalením ekonomiky: Vláda seškrtala výdaje ve výši 7 procent HDP ze svého návrhu rozpočtu, který již předtím označila za resktriktivní. Lotyšsko je ale odhodlané udělat všechno pro udržení pevného kurzu vůči euru.

Zpočátku slibný pokus dohnat Západ se mění v noční můru

Místní lidé v předchozích letech propadli omylu, že všechno mohou mít rychle a hned, že dohnat Západ bude otázkou několika let. Půjčovali si ve velkém a na všechno. Kdo nenašel práci doma, snadno odjel do Británie nebo do Irska.

Řada půjček je v cizích měnách, hlavně v eurech. Když Evropská centrální banka snížila sazby, lotyšské banky si rozdíl nechaly a klienti platí pořád stejně. Jenže pracovních míst, doma i v zahraničí, ubylo.

Autor/ři: Libor Akrman


iHNed.cz, 17.02.2009