Volby v Lotyšsku. Držíme kurs, říká lotyšská prezidentka

20.10.2006. 10:52

Volby v Lotyšsku, první od vstupu země do Evropské unie v roce 2004, vyhrála doposud vládnoucí koalice v čele s premiérem Aigarsem Kalvitisem. Pro zemi, kde se od roku 1991, kdy země získala nezávislost na Sovětském svazu, vystřídalo dvanáct premiérů, jde o unikátní výsledek.
Politologové proto předpovídají, že Lotyšsko, na rozdíl od mnoha jiných středo- a východoevropských zemí, čeká období politické stability. "Stále na tom pracujeme. A pracujeme na tom tvrdě. Samo to nepřijde," uvedla na dotaz HN lotyšská prezidentka Vaira Vikeová-Freibergová, která je nyní v Praze jako jeden z hlavních hostů letošní konference Forum 2000.
"Máme štěstí a jako prezidentka jsem velmi ráda, že to tak je. Od doby, kdy jsme získali samostatnost, držíme stále stejný kurs. Přestože se mnohokrát měnily vlády, celková politická orientace zůstává víceméně stejná, středo-pravicová, řekněme," uvedla.
Volební účast v Lotyšsku jen o málo přesáhla šedesát procent, přičemž před čtyřmi lety byla více než sedmdesátiprocentní. Podle pozorovatelů jde o důsledek toho, že v předvolební kampani se letos neřešily životně důležité otázky celkové orientace země, ale "nudná" témata jako inflace či vhodné datum přijetí eura.
"Mně vůbec nebude vadit, když bude lotyšská politika nudná," říká prezidentka Vikeová-Freibergová. "Měli jsme tak zajímavou minulost, že je to až na škodu. Mnoho lidí mé a starší generace prožilo příliš mnoho zajímavých věcí," dodává.
Připomíná, že řada Lotyšů přežila gulagy, válku, poválečná sovětská desetiletí. Perzekuce, mučení, odchody do exilu.
"Prožili jsme toho příliš a lidé by teď byli rádi, kdyby mohli žít nudné životy a užívat si stabilitu," uvádí prezidentka a připomíná, že Lotyšská politika není rozdělena na dvě poloviny jako v jiných evropských zemích.
Jednotící silou je přitom podle ní snaha dohnat ekonomicky vyspělejší státy Evropy. "Pokud se podíváte například na průměrný výdělek, tak to není něco, co by nás mohlo nějak moc těšit," říká Vikeová-Freibergová.
Lotyšsko má nejnižší příjem na hlavu v celé Evropské unii. Ekonomika však roste vysokým tempem, které přesahuje deset procent.

Jan Bumba


 Hospodářské noviny (hn.ihned.cz), 10.10.2006