Recenze: Alberts Bels

11.08.2006. 17:04
 

Přeložila Lenka Matoušková

Lubor Kasal 2006,135 s.

Přízvisky nejpozoruhodnější a nejodvážnější je označován román "lotyšského Kundery", který vznikl v roce 1967. Text je rozdělen do sedmi kapitol ve třech časových pásmech, které z textu vytvářejí mozaiku myšlenek, pocitu a událostí. Ústřední postavou je Eduards Dārziňš, který se, díky své nespavosti, stává čtenářovi průvodcem po traumatických klíčových úsecích lotyšské historie. Vedle sovětské každodennosti provází obdobím druhé světové války a lotyšským dávnověkem ve 13. století, dobou boje s Řádem německých rytířů. Symbolické paralely jsou zde jen naznačeny, přesto dávají tušit spojitost mezi zápasem lotyšských kmenů s nadvládou německých rytířů, dobou německé okupace a šedesátými lety sovětského Lotyšska. Peripetie s vydáním románu, který v nezměněné podobě mohl vyjít až v roce 2003, je připojen spolu s posudky sovětských "expertů" na závěr knihy. Z traumatu okupace vystupuje strýček Hans, německý voják, a v kulisách třináctého století pak musí Dārziňšův dvojník řešit otázky tak podobné situacím v totalitním režimu. Další rovinou románu je jeho formální stránka. Vedle kompozice je zřejmá absolutní svoboda autora ke struktuře textu. Časová spletitost napodobuje časový, slovní i myšlenkový labyrint, který může být prostupován všemi směry. I slovní a výrazová škála je bohatá a tak je spíš snadné říci čím román není, než je. Nespavost je překladatelským debutem Lenky Matouškové.

Ivan Malý


Kulturní týdeník A2 - 21.06.2006