Recenze: 15x poezie Lotyšsko. Antologie současné lotyšské poezie (Fra)

01.08.2006. 11:23

 

Antologii poezie současných lotyšských básníků tří generací (nejmladšímu je letos 27 let) připravil erudovaný znalec tématu Pavel Štoll. Pořídil také doslovné překlady pro básníka Petra Borkovce a společně pak podepsali výsledek, doplněný ukázkami tvorby dvou členů ruskojazyčné skupiny Orbita (ty přeložila Libuše Bělunková). Pozoruhodný jev lotyšské poezie psané rusky dnešními pětatřicátníky (a překládané následně do lotyštiny) zůstává bohužel v knize nekomentován. Kromě básní obsahuje antologie i krátké prózy včetně úvodního, myšlenkově notně zmateného eseje Imantse Ziedonise o interpunkci. Každého básníka představuje medailon, což je skvělá pomoc při orientaci v úryvcích díla, o jehož původcích málokdo něco ví, byť bylo možné vyhnout se větším obloukem několika klišé (láska k člověku, kontinuita mezi minulostí a přítomností atd.). Raimonds Briedis v úsporném doslovu shrnuje rodokmen lotyšské poezie: venkov, německá poetika přišlá s luteránskými pastory, vliv Jednoty bratrské, původně z Moravy. Českolotyšských reminiscencí je víc: obrození, ódy na sovětskou (okupační) moc, literatura v emigraci. Nápaditý básník a překladatel Uldis Berzinš byl v ČSSR v 80. letech na stáži a napsal o tom báseň 1983, Praha a provincie ("každý jsme pány své kuchyně a garáže...").

Těžko hádat, kdo z patnácti autorů antologie má naději na post mezinárodního klasika. Někdo víc směřuje k anglosaské věcnosti (Janis Elsbergs), jiný se pouští na tenký led významových improvizací (Edvins Raups), Amanda Aizpurieteová odvážně a přesvědčivě píše milostnou lyriku. Určitě však pozorná překladatelská a editorská práce českých iniciátorů úhledného svazku nabízí nepředpojatý vhled do pestré a suverénní oblasti textů, které stojí za přečtení!

Tomáš Glanc


Lidové noviny,  22. července 2006